Novináři si často naříkají, že zájem o jejich práci trvale klesá. Hledají důvody a nějaké nacházejí, pohříchu falešné. Například že my blbci místo seriózních novin čteme raději neseriózní sociální sítě. Pojmenovat pravé důvody se novinářům nechce.
Pro nás čtenáře je přitažlivější věnovat čas zprávám, které popisují budoucnost. Budoucnost je atraktivnější než přítomnost nebo minulost. Na minulost nejsme zvědaví, nejsme zvědaví ani na popisování přítomnosti, ledaže by novinář z popisu přítomnosti odhadoval, co se stane. Zvědaví jsme na to, co se stane. Chceme být připraveni, nechceme se nechat zaskočit.
Novináře, kteří se odvažují nahlédnout do budoucnosti, dělíme na schopné a neschopné podle toho, jak jim předpovědi vycházejí. Ti, kteří se opakovaně netrefují, začínáme ignorovat. Takových novinářů je většina. Právě zde je důvod, proč zájem o jejich práci klesá. Desetkrát jsme si řekli, že byl novinář úplně mimo, a po jedenácté jeho jméno vytěsníme. Totéž provedeme s celými redakcemi a vytěsníme celé novinové tituly. Respekt, Deník N, Novinky.cz prostě přestanou existovat. Jsou mimo a neumějí odhadnout, co se stane. Respektive chtějí popis budoucnosti přizpůsobit tomu, co si přejí, aby se stalo.
Existují novináři, kterým předpovědi vycházejí. K takovým se rádi vracíme. Když jim popis budoucnosti vyšel desetkrát, vyjde i po jedenácté. Podívejme se, co například říkají o současné situaci v Sýrii. Můžeme odhadnout, že do roka a do dne Sýrie nebude existovat. Podívejme se, co například říkají o současné situaci na Ukrajině. Můžeme odhadnout, že do dvou let a do dvou dnů Ukrajina nebude existovat. Podívejme se, co například říkají o současné situaci v Evropské unii. Můžeme odhadnout, co se stane do tří let a do tří dnů.