Rozestavme si aktéry aféry PiratesGate do šachových pozic. Co uvidíme ?
Po stranách to jistí věže – vytvářejí hradbu neomylnosti těch, kteří jsou v poli; ti omylní jsou výhradně pod hradbami. Premiér Fiala je nanejvýš koněm, jehož sedlá někdo daleko mocnější. Záda mu na druhé straně jistí Stanjura, který umí skákat také jen do L. Střelci typu Blažka, Topolánka, Kalouska umějí ovládat pole po diagonálách, ale v cestě jim stojí řada pěšců. Královna je skutečným vládcem pole a nezbývá, než zvolat: Mrázek žije ! Král nemluví česky.
Ten, kdo se vyzná v rozestavění figur, chápe situaci a ví, jaký bude šestý tah. Takzvané vektorové řízení procesů nepočítá s vítězstvím v sedmém tahu, ale každou směrovou odchylku koriguje tak, aby se vítězství přibližovalo. Zdánlivě nesrozumitelné odchylky reagují na neočekávané obětování figur v poli, dnes je to obětování Bartoše a Pirátů.
Porozumění šachové partii je obtížné, nikoli však nemožné. Předpokladem je znalost toho, co má být definitivním útokem na protikrále. Když si za tento definitivní útok dosadíme ovládnutí půdy a nerostného bohatství Ruska a půjdeme zpětně tah po tahu od budoucího cíle k současnosti, pochopíme, co se nyní děje. A odhadneme, jaký bude šestý tah.
Nejde ani o Bartoše, ani o Piráty.