Nenávist útočí na měkké cíle. Tvrdé cíle jsou proti nenávisti dobře chráněné přilbou. Měkké cíle takovou ochranu nemají, proto vznikla společenská poptávka po přeřazení trestného činu nenávisti (§ 356) pod trestný čin terorismu (§ 311).
Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků, bude potrestán odnětím svobody.
Zdánlivě formální úprava trestního zákoníku má významné důsledky. Nenávist jako přirozená a integrální součást lidské povahy bude z našeho těla vyříznuta protiteroristickou operací. Nástroje, určené pro boj s terorismem, jsou ostřejší než nástroje, které používáme pro potření nenávisti. Zatímco nenávistnému člověku domlouváme, teroristu zaklekneme. Zatímco na nenávistného člověka povoláváme psychologa, na teroristu pošleme jednotku rychlého nasazení. Zatímco nenávistí rudého člověka zavřeme, až zbělá, chladného teroristu zavřeme, až zčerná.
Až všechny nenávistníky zaklekneme jednotkou rychlého nasazení a necháme je ve vězení zčernat, zůstane nám konečně láska.