„It is prohibited to attack, destroy, remove or render useless objects indispensable to the survival of the civilian population, such as foodstuffs, agricultural areas for the production of foodstuffs, crops, livestock, drinking water installations and supplies and irrigation works, for the specific purpose of denying them for their sustenance value to the civilian population or to the adverse Party, whatever the motive, whether in order to starve out civilians, to cause them to move away, or for any other motive.“
(§54 odst.2, Dodatkový protokol k Ženevským konvencím, 8.6.1977)
K taktice spálené země se kdysi uchýlil Stalin (nenechat nepříteli ani jeden most, ani jednu lokomotivu, ani jeden vagon, ani kilogram obilí, ani litr benzínu, ani jeden kus dobytka, 3.7.1941). Demokratický řád, založený na pravidlech, nepovažuje taktiku spálené země za pravidlo, proto ji dodatkovým protokolem zakázal. Je zakázáno útočit na objekty a ničit, odstraňovat nebo znehodnocovat objekty, nezbytné k přežití civilního obyvatelstva, jako jsou zásoby potravin, zemědělské oblasti, sloužící k produkci potravin, sklizeň, dobytek, zařízení pro dodávky vody a zásobování vodou a zavlažovací zařízení.
Dodatkový protokol nehovoří o zničení cukrovarnického průmyslu, o zničení textilního průmyslu, o zničení jaderného průmyslu. Můžeme uplatnit taktiku spálené země, neboť dodatkový protokol nehovoří o zničení automobilového průmyslu, o zničení sklářského průmyslu, o zničení hutního průmyslu. Můžeme zničit veškerý český průmysl a nedopustíme se porušení demokratického řádu, založeného na pravidlech.
Až ruská armáda projde spálenou zemí k Atlantiku, pak na vyčerpané hordy zaútočíme a rozprášíme je.