V roce 1948 došlo k předání moci demokratickým způsobem. Nejednalo se o žádný puč. Výměna několika obvodních velitelů Sboru národní bezpečnosti v Praze bylo v kompetenci Ministerstva vnitra a požadavek národních socialistů na odvolání ministra vnitra neprošel. Následně z 26-členné vlády dvanáct ministrů Československé strany národně socialistické, Československé strany lidové a slovenské Demokratické strany pak na schůzi vlády 20. února 1948 podalo demisi.
Nyní si představme, že ze současné 18-členné vlády by osm ministrů podalo demisi, stylově ministr spravedlnosti, ministr pošt (vnitra), ministr dopravy, ministr zdravotnictví, ministr školství, ministr unifikací (zřejmě s EU), ministr techniky (průmyslu) a ministr zahraničního obchodu (libovolný do počtu). V zoufalém tlaku předsedy vlády by prezident šeptal: Evičko, co mohu dělat, co mohu dělat ? A dostalo by se mu logické odpovědi: Pomůžeš tím někomu, když nepodepíšeš ?
Tak by demokratickou cestou vznikla osmá republika.
Je to nereálné ? Ale kdeže. Výměna několika obvodních velitelů Policie ČR může nastat kdykoli. Pokud nedojde k výměně obvodních velitelů, dojde k něčemu jinému, například k odmítnutí gryndýlu, k odmítnutí sta pohlaví, k odmítnutí imigrace.