Je běžné, že výrobek, který není intuitivně upotřebitelný, je doprovozen manuálem, návodem k použití. Balený chléb manuál nepotřebuje, intuitivně jej rozbalíme a intuitivně jej sníme. Žehlička také manuál nepotřebuje, protože ji intuitivně zapojíme a intuitivně vyžehlíme košili, ale přesto je doprovozena manuálem, který nám radí neházet zapojenou žehličku do napuštěné vany. Naopak nábytek manuál potřebuje, abychom nevhodným montážním postupem nevyrobili místo skříně židli. Manuál se obvykle přikládá ke zboží, ale není od věci, když je přiložen i ke službě.
Existuje řada služeb, které jsou bez manuálu neupotřebitelné. Nejvíce bez manuálu neupotřebitelných služeb se nachází ve veřejném sektoru. Například veřejnoprávní televize poskytuje informační službu, ovšem bez manuálu je tato služba neupotřebitelná. Parlament nám poskytuje legislativní službu, ovšem ani ta není bez manuálu upotřebitelná. Policie nám poskytuje bezpečnostní službu a ta také není bez manuálu upotřebitelná. Zde všude musíme trvat na doprovodném manuálu, návodu k použití.
Abychom dosáhli objektivní informovanosti, musíme veřejnoprávní televizi zapínat a vypínat dle manuálu. Pokud lehkovážně televizi vypínat nebudeme, můžeme se vážně zranit. V případě zákonů z parlamentu musíme dle manuálu určit, který zákon je míněn vážně a který je jen sranda. Jinak budeme mít legraci ze všech zákonů a to jistě není úmysl zákonodárce. Nejvážnější situace je u policie – na prosazování hloupostí má obušky a zaklekávání. Dle manuálu musíme vědět, jaká slova jsou povolená a jaká slova jsou zakázaná.
A nezapomeňme držet veřejné služby z dosahu dětí.