Sálim obdržel delikátní úkol – poděkovat účastníkům za splnění cíle projektu BOW. Ti, kterým by měl poděkovat, se totiž dělí do tří skupin: 1. CCW (vědomí spolupracovníci), 2. UCW (nevědomí spolupracovníci) a 3. OCW (bezvědomí spolupracovníci).
První skupině zájmových objektů Sálim poděkuje standardním způsobem – na sjednaném účtu přistane sjednaná prémie. Podíleli se na zavádění pokrokových (destruktivních) myšlenek do agendy státní správy, a to velmi úspěšně. Ideová pevnost vedení státu erodovala pod vlivem nesmyslných opatření, z nichž řada byla od počátku provokativně směšných, ale přesto je státní správa bez uzardění adoptovala. Ideový rozklad byl jen otázkou času.
S druhou skupinou to bude mít Sálim těžší. Většinou se jedná o lidi, kteří úmyslně vnesené myšlenky realizovali z vlastní vůle a z vlastního přesvědčení. Neměli tušení, že slouží jako trojští koně. Jim může Sálim poděkovat minutou uznalého ticha. Tito lidé s nikdy nestanou zájmovými objekty, protože jsou kvůli své fanatičnosti nebezpeční.
Třetí skupinou jsou samotní politici. Přestože cítili, že v jimi prosazované politice něco smrdí, zacpávali si nos. Při jejich rozkladném jednání je vedla osobní ambicióznost a osobní nepřátelství, které je oslepovaly. Většina z nich s rozpadem struktury skončí, nicméně na úspěchu projektu BOW měli lví podíl. Třetí skupině Sálim věnoval zvláštní poznámku.
Tito politici často mluvili protirusky, ale jednali prorusky. Svými konkrétními rozhodnutími dostali systém přesně tam, kam směřovaly ruské zájmy. V poslední zprávě byla česká vláda dokonce označena za „ruskou vládu“. Pokud jí přijde poděkování, pak nejspíše z ruské strany.