Máme-li až přiliš často výlevy, stanou se z nás výlevky.
Stává se smutným pravidlem, že čím víc věci nerozumíme, tím častěji se k ní vyjadřujeme. Nerozumíme mnoha věcem, protože jsme je nestudovali, neprováděli oponentury a nevypořádávali se s oponenturami, takže máme velké sebevědomí vydávat se myšlenkovými zkratkami k cíli, kterého potřebujeme, či jsme zavázáni dosáhnout. V myšlenkové jízdě vynecháváme všechny zastávky, kde jsou uložená nezbytná data, ale pro nás jsou tyto zastávky pouhým bludištěm. Máme-li se pak v cíli proti argumentačním otázkám Proč ? proagumentovat pomocí odpovědí Protože… zpátky na start, tyto myšlenkové zkratky se nám zle vymstí.
Jeden příklad za všechny: Proč je ruská agrese nevyprovokovaná ?
Jak známo, na dně výlevky se usazuje špína. Naše výlevy nejsou křišťálově čisté. K čistotě křišťálu se dopracujeme jedině studiem. A čím víc toho budeme vědět, tím víc budeme váhat, zda otevřít pusu. A tím méně výlevů budeme mít.
Některým z nás se dokonce podaří přestat být výlevkou.