Není tajemstvím, že ve většině nadnárodních společností existuje seznam takzvaných „high potentials“. Jedná se o pracovníky, kteří mají vysoký potenciál dostat se po kariérním žebříčku vzhůru až na pozici v top managementu. Potenciál se zkoumá různými personálními metodami, mezi které patří například moderované a kamerou snímané prezentace. Každý z nás má možnost zaujmout, každý z nás má možnost dostat se na seznam high potentials.
Jakmile se dostaneme na seznam, budeme postupovat už jenom vzhůru (pokud neuděláme chybu). Pro skutečné majitele klíčů sice budeme jen snaživým obslužným personálem, zato personálem královsky placeným. Proto na sobě pracujeme, zdokonalujeme se nejen v jazycích, ale i v řeči těla, studujeme multidisciplinárně, abychom od všeho znali trochu (skuteční odborníci jsou poněkud nesrozumitelní), a když jsme schopni v cizí společnosti nenuceně konverzovat v libovolné řeči na libovolné téma, máme napůl vyhráno. Napůl.
Vždycky totiž může přijít itiol (I take it all, německy ichtyl), soupeř, který bere vše. Itiol je typicky vegetarián, dítě planety Země (ochránce brouků a žab), genderový neukotvenec, příležitostný homosexuál, bojovník za práva všech menšin (které v součtu tvoří většinu), černoch (nebo alespoň míšenec), žena (nebo alespoň žena v mužském těle), ortodoxní liberál a bezuhlíkatá ostrá tužka v penálu. Tento prototyp itiola nebyl původně na seznamu vidět. Objevil se zničehonic (přesněji: nic se objevilo z ničeho) a převálcoval naši trnitou cestu vzhůru mírně nahnědlým asfaltem. Tento prototyp je budoucí Evropan.
Rozhlédněme se kolem sebe. Určitě alespoň jednoho zahlédneme. Seznamy high potentials jsou jich plné.