PRŮZKUMY VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

V České republice se veřejně pulikovanými výzkumy veřejného mínění pravidelně zabývají například CVVM, Median, Ipsos, Kantar či STEM. Chceme-li znát názor veřejnosti na nějaké téma, stačí zpracovat objednávku a zaslat ji výzkumné agentuře. Některá agentura nás odmítne s tím, že nepracuje pro soukromé subjekty, ale jiná nám stanoví cenu za průzkum, kterou buď přijmeme, nebo nepřijmeme. Tak se nám jako platícímu klientovi otevře cesta k průzkumu veřejného mínění, který buď bude stát za vynaložené peníze, nebo bude k ničemu a vícekrát už platícím klientem nebudeme.

Je žádoucí, aby byl pod výsledkem průzkumu zveřejněn rovněž platící klient. V případě agentur, financovaných z veřejného rozpočtu, pak zadavatel. Vyhneme se tím podezření, že konzumujeme předpečený koláč s náplní od klienta či zadavatele. Bez této informace má průzkum zkreslenou vypovídací hodnotu.

Může se stát, že si mraveniště objedná průzkum veřejného mínění, jehož výsledkem bude závěr, že mravenci jsou ve společnosti oblíbení. Nebude-li k průzkumu připojena informace: klient – mraveniště pod vysokým smrkem, mohli bychom dojít k falešnému závěru, že mravenci jsou ve společnosti oblíbení.

Ruku na srdce – kdy jsme při prezentaci průzkumu veřejného mínění slyšeli zaznít jméno klienta ?

Ruku dvakrát na srdce – je vysvětlení, že „zadavatelem (výzkumů na zakázku) jsou nejčastěji veřejné vysoké školy, orgány státní zprávy, neziskové organizace apod.“, spíše zklidňující, či zneklidňující ? Kolik pilných mravenců je v takové neziskové organizaci ?