Přestože je režim postavený na zbožňování soukromého vlastnictví, stále více nám do života proniká tzv. sharing. Věci nevlastníme, ale sdílíme. Sdílíme data, sdílíme elektroniku, sdílíme auta, sdílíme bydlení, sdílíme nářadí, dokonce sdílíme i oblečení. V poslední době je nejviditelnější sdílení koloběžek.
Koloběžky vídáme takřka každý den, ať už v provozu, či čekající na svého zákazníka. Bohužel ji vídáme také tam, kde jí v provozu došla šťáva a zákazník ji odhodil, protože nedosáhl cíle. Je jen otázkou času, kdy odhozená koloběžka způsobí vážnou nehodu. To nám nezabrání v rozšiřování seznamu toho, co budeme šérovat.
Nemáme potřebu něco soukromě vlastnit. Soukromé vlastnictví je spojeno s odpovědností a s péčí o soukromý majetek. Odpovědnost a péči ze svého života vytěsňujeme, jak to jen jde, proto dáváme přednost šérování před vlastněním. Pokud by to šlo, nejraději bychom nevlastnili nic a současně měli všechno na dosah ruky k zapůjčení. To je náš ideál života do budoucna.
Dosud šérujeme jen věci. V dalším levelu šérování budeme sdílet i vztahy, neboť i ve vztazích se vyžaduje odpovědnost a péče. Přibude nehod, až manželkám dojde šťáva a nedosáhneme cíle.