Čekají nás jedny z posledních senátních a komunálních voleb. Poslední v tom smyslu, že svádíme hromadné bitky před volebními místnostmi o to, kdo půjde odvolit jako první. Poslední v tom smyslu, že úklidové čety musejí zametat vyražené zuby a utržená ucha. Poslední v tom smyslu, že tepnami nám místo krve koluje tekuté volební právo. To všechno pomine.
Už se nebudeme bít, vyrážet si zuby a dychtit po krvi. Schválena bude hmotná odpovědnost politiků.
Volební lístky přestanou přetékat jmény. Práce politika přestane být atraktivní a většina zájemců se přesune do šedé politiky. Volební lístky budou zet prázdnotou. Volit nebude koho. Jen pár jedinců s diagnózou sebevraha. Volební komise se budou dotazovat každého příchozího voliče, zda nechce na prázdný volební lístek napsat svoje jméno. Pak budou dál znuděně okusovat tužku.
Užijme si naposledy vzrušenou atmosféru volebního klání. Příště se budeme raději zamykat doma, aby nás volební hlídka násilím nezavlekla do politiky.