Zákonodárci se už tím nechlubí, ale jedou v nezmenšeném tempu dál. V roce 2020 poslali do Sbírky zákonů 618 zákonných předpisů, v roce 2021 to bylo 537 zákonných předpisů, v roce 2022 476 zákonných předpisů, v roce 2023 478 zákonných předpisů a v letošním roce stihli už 246 zákonných předpisů. Dopustíme-li se myšlenky, že každý zákonný předpis obsahuje alespoň jeden zákaz/příkaz, každoročně je nám něco zakázáno/přikázáno nejméně každý druhý den. Zákonodárci jsou novodobými pány Karfíky. („Vy nás zásobujete, pane Karfík !“)
Kdysi jsme to měli složitější i jednodušší zárovň. Zákazy a příkazy byly shrnuty v závěrech stranického sjezdu, i nadále bylo zakázáno poslouchat štvavé vysílačky a přikázáno pracovat pro věc socialismu. Zákazů/příkazů bylo nepochybně víc, ale byly přehledné. Co jsme nevěděli, že máme zakázáno, nám ochotně sdělili sousedé (zprostředkovaně přes uliční výbor a pomocnou stráž). Že máme přikázáno účastnit se voleb, nám sdělila komise s mobilní volební schránkou. Bylo obtížnější, ale současně jednodušší, vyhovět režimu, abychom měli klid po práci. A dnes ?
Máme všechny příkazy a zákazy v malíčku ? Studujeme každý druhý den nový příkaz/zákaz ? Pokud ano – a jsme právníci – jsme géniové; pokud ano – a nejsme právníci – jsme polobozi. Jako géniové těžko vycházíme s lidmi a občas také těžko vycházíme sami se sebou; jako polobozi už částečně nejsme lidmi a jsme opuštěni.
Je bezpodmínečně nutné svět zjednodušit. Máme dvě možnosti:
První možnost je, že si svět učiníme opět schematickým – tady bude dobro, tady bude zlo, a běda, jakmile si budeme myslet něco jiného. Dobro bude přikázáno a myslet si něco jiného bude zakázáno.
Druhá možnost je, že si zvolíme zákonodárce, kteří místo schvalování nových zákonných předpisů začnou rušit existující zákonné předpisy. Konečně se budou moci pochlubit.