Je zjevné, že lobotomie zažívá renesanci. Neurochirurgická operace, kdysi využívaná k odstranění duševních poruch, má totiž ještě jeden vedlejší efekt. Přerušením vybraných nervových vláken dochází k politické reorientaci lobotomizovaného jedince. Z pravičáka je možné operativně vytvořit levičáka, z liberála konzervativce.
Protože lobotomie není hrazena ze zdravotního pojištění, zájemci se musejí obracet na soukromé kliniky, kde zákrok provádějí za úplatu. Žadatel vyplní poměrně obsáhlý dotazník, ve kterém specifikuje své politické názory. Poté je proveden test věrohodnosti odpovědí, a pokud je výsledek testu pozitivní, tj. žadatel je skutečně tím, za co se vydává, je proveden zákrok. Následuje rekonvalescenční lhůta, po kterou se nikdo pacienta na nic neptá. Na závěr je opakován test věrohodnosti, jenž musí být negativní, aby operace byla označena za úspěšnou. Poté se politik může opět zapojit do veřejného života.
Můžeme společně sledovat, kdo podstoupil neurochirurgickou operaci lobotomii. Známe minulá vyjádření konkrétního politika či jiné veřejné osoby a porovnáváme je se současnými vyjádřeními téže osoby. Tvrdila-li osoba kdysi, že nebude zvyšovat daně, a tvrdí-li nyní, že bude zvyšovat daně, s pravděpodobností, hraničící s jistotou, navštívila nějakou soukromou kliniku. Podobně pokud tvrdila, že Rusko je třeba porazit, a nyní tvrdí, že s Ruskem je třeba jednat, má dozajista pod čepicí chirurgické jizvy.
Riziko nepovedené lobotomie je velmi nízké. I tak se ale najdou případy, kdy operovaná osoba místo reorientace mluví z cesty.