Informační společnost má vynikající paměť. Narozdíl od nás lidí.
Představme si televizní politickou debatu, kterou místo omylného, či dokonce nikoli nestranného moderátora vede personalizovaná umělá inteligence. Personalizovaná umělá inteligence je vybavena kompletní informací o dosavadním životě přítomných politiků. Po každé jejich větě spouští komparační vyhledávání, zda tutéž větu politik v minulosti již vyslovil a je tudíž konzistentní, či někdy řekl přesný opak a je nedůvěryhodný, pokud při konfrontaci není schopen vlastní popření věrohodně vysvětlit. Zprůhlednění diskuse bychom velmi ocenili.
Za současné situace politici spoléhají na naši špatnou lidskou paměť. Musíme si sami dohledávat, kdo se popírá a nezaslouží si naši důvěru. Politici pak zůstávají v politice déle, než by měli. Personalizovanou umělou inteligenci nemáme a musíme si pomáhat svépomocí. Jen hrstka z nás si vede záznamy a do této skupiny osob bychom z dobrých důvodů rozhodně patřit nechtěli. Co nám zbývá ?
Do doby, než média vymění omylné, či dokonce nikoli nestranné moderátory personalizovanou umělou inteligenci, můžeme média trestat nezájmem. Protiargument, že pak neudeme informovaní, neobstojí, protože přijímání nespolehlivých informací není informovanost.
Zprostředkovaně také budeme trestat i politiky, neboť ti jsou bez médií odepsaní. Zůstanou jim pouze příkazy a zákazy – a ty si budeme pamatovat.