Není-li prostřednictvím daně ze vzdálenosti (distance tax) zřejmé, které jablko je z místního sadu a které bylo dovezeno ze vzdálenosti tisíc kilometrů, musíme najít jiný způsob, jak prosadit nižší uhlíkovou zátěž. Využijme sílu protivníka proti němu samotnému – tak jako uhneme útočícímu boxerovi, který přepadne přes lana a namlátí si o dlažky, uhněme cizokrajnému jablku na jeho rizikové tisícikilometové cestě do našeho obchodu odkazem na uhlíkovou zátěž.
Každý přepravce si pojišťuje náklad. Sazba pojištění se odvíjí od ceny nákladu s připočtením malusů za pojistné události. Čím více pojistných událostí přepravce uplatní, tím dražší pojistné musí zaplatit. Čím více stojí přeprava cizokrajného jablka do našeho obchodu, tím vyšší je cena jablka na regálu. Při definovaném počtu pojistných událostí se stane jablko z místního skladu cenově srovnatelné s jablkem ze vzdálenosti tisíc kilometrů. K tomu navíc bude mít místní jablko nižší uhlíkovou zátěž.
Vymýšlení pojistných událostí není složitá úloha. Přepravní trasy jsou známé, a čím delší je přepravní trasa, tím vyšší je pravděpodobnost pojistné události. Na trase, dlouhé tisíc kilometrů, se může kdekoli stát cokoli. Cizokrajné jablko kvůli zásahu vyšší moci nakonec doputuje v nepoživatelném stavu, nebo nedoputuje vůbec. Místo něho připutuje jiné cizokrajné jablko, které ale bude dražší. V krajním případě bude náklad cizokrajných jablek nepojistitelný a přepravce začne místo jablek převážet banány.
K této situaci na hraně zákona vůbec nemusí dojít. Stačí zavést distance tax: volný pohyb zboží s co nejnižší uhlíkovou zátěží.