Dlouhodobě nás trápí důvěryhodnost médií. Najít důvěryhodné médium je úkol pro bohy, je to nadlidský úkol. Není divu, že se stále objevují další a další pokusy zhostit se božského úkolu.
Poslední známý pokus má zkratku PPI – Past Present Indicator. Podstatou hodnocení médií je ukazatel PP: počet pravdivých zpráv za určenou časovou jednotku. Existuje tedy PP24, PP1M, PP1Y, atd. Pravdivost zpráv je ověřována časem. PP24 uvádí počet pravdivých zpráv za uplynulý den, tj. například hodnota 60 znamená, že šedesát ze sto zpráv uplynulého dne, zveřeněných daným médiem, bylo pravdivých. Podobně hodnota 60 PP1M znamená, že šedesát ze sto zpráv uplynulého měsíce bylo pravdivých; 60 PP1Y, že šedesát ze sto zpráv uplynulého roku bylo pravdivých. Se zvyšujícím se počtem měsíců nebo roků roste validita ukazatele. Nejsou výjimkou média, jejichž PP10Y se blíží limitně nule.
V projednávání je zákon, který médiím nařídí zveřejňování jejich ukazatelů. Tištěná média budou ukazatel uvádět na titulní stránce, internetová média na domovské stránce a televizní média na obrazovce.
Média, jejichž ukazatel PP10Y klesne pod 50, se budou muset sama povinně označit za zábavná; pracovníci médií, jejichž ukazatel PP10Y klesne pod 20, budou muset povinně nosit červené čepičky a škorně; a média, jejichž ukazatel PP10Y klesne pod 5, povinně přejdou na druhý břeh a vstoupí do politiky.