Z teorie kyvadlového pohybu víme, že síla, která nás vrací do rovnovážné polohy, je přímo úměrná výchylce z rovnovážné polohy. Tedy čím více jsme vychýleni doleva či doprava, tím víc nás to táhne doprava či doleva. Vychýleni můžeme být samozřejmě kamkoli, nejen doprava či doleva, důležitá je definice rovnovážného stavu.
Respektovat zákonitosti kyvadlového pohybu v politice se rozhodně vyplatí. Budou-li nás politici tlačit do větší výchylky, vyvolají větší zpětnou sílu. Nebudeme hodnotit, zda je jejich snaha dobrá nebo špatná, jen zvýšíme odpor proti jejich snažení. Dobrý politik má tuto zákonitost stále na paměti. Tím více dnes, kdy se nacházíme blízko maxima výchylky.
Jaké problémy nám hrozí při zpětné době kyvu, popsal ukrajinský prezident v rozhovoru pro The Economist, když komentoval hrozbu omezení pomoci Ukrajině ze strany Západu:
„Неможливо передбачити, як мільйони українських біженців у європейських країнах відреагують на те, що їхню країну покинуть. Українці загалом поводилися добре і дуже вдячні тим, хто їх дав притулок. Вони не забудуть цієї щедрості. Але це не було б хорошою історією для Європи, якби вона загнала цих людей у кут.”
(V.Zelenskij, 10.9.2023)
Zpětný pohyb kyvadla udeří do čela ty, kteří poskytovali Ukrajincům útočiště. I pro české politiky to nebude dobrý příběh, až budou Ukrajinci zahnáni do kouta. Buď začnou čeští politici už teď viditelně brzdit ve snaze snížit výchylku kyvadla, nebo se z té zpětné rány už nevzpamatují. Budeme se dívat a litovat je nebudeme. Neznají zákonitosti kyvadlového pohybu.