Tržní principy jsou definičním znakem kapitalismu. Fungují-li tržní principy, existuje kapitalismus, zatímco existuje-li kapitalismus, fungují tržní principy. Nefungují-li tržní principy, neexistuje kapitalismus, zatímco neexistuje-li kapitalismus, nefungují tržní principy. Můžeme tisíckrát tvrdit, že máme kapitalismus, ovšem pohled na trh nás vyvede z omylu a nutí nás omezovat slovo kapitalismus různými přívlastky. Je tu jedna oblast, která přívlastek nepotřebuje – podsvětí.
Podnikáme, abychom tvořili zisk. Pokud se nám nedaří tvořit zisk, požádáme o dotace. Podsvětí o dotace nežádá, tvoří zisk.
Kvůli fluktuaci poptávky upravujeme nebo dokonce měníme nabídku. Poptávka podsvětí je víceméně stabilní, nabídka podsvětí se trvale zdokonaluje.
Sužuje-li nás konkurence, administrativně ji potlačíme. Regulace v podsvětí nefunguje, vítězí vždy nejschopnější.
Zabýváme se cenotvorbou, abychom poplatili parazity. Životnost parazitů v podsvětí se limitně blíží nule, tudíž cena odpovídá poptávce.
Pro vytvoření tržního prostředí jsme si vytvořili řadu mezinárodních organizací, které tu fungují, tu nefungují. Podsvětní mezinárodní organizace fungují vždy a skvěle. Podsvětí neztrácelo čas se zakládáním nějakého UG7 (Underworld Group of Seven) či UG20 (Underworld Group of Twenty) – tržní prostředí podsvětí je do slova a do písmene celosvětové a jednou bude celovesmírné. Přistoupilo rovnou a bez okolků k založení UOECD, UWTO, UGATT, UMF a UIBRD. Přitom se nejedná o složité struktury, sídlící v rozsáhlých komplexech, nýbrž o malé efektivní jednotky, které řeší případné spory v řádu dní a hodin.
Vezměme si z podsvětí příklad. Marx a Engels mohou být hrdí, že jejich definici kapitalismu někdo konečně a beze zbytku naplnil.