Míra inteligence se měřívala na stupnici IQ, kdy kolem průměrné hodnoty 100 se podle výsledků zkoušky intelektu počítalo až -30/+40 (pod 70 se jednalo o mentální retardaci a nad 140 o genialitu). Tento způsob zjišťování míry inteligence je dnes již zastaralý.
Dnes se míra inteligence měří kvalitou internetového vyhledávače. Ti z nás, kteří máme špičkový internetový vyhledávač, máme vysokou šanci obdržet certifikát geniality. A my, kteří jsme odkázáni na Seznam či Google, se osvědčení o mentální retardaci nevyhneme.
Pokud máme IQ vyšší než přibližně 120, již jsme pochopili, jak fungují běžné internetové vyhledávače. Po zadání klíčových slov do rozhraní se nevyhledává relevantní webová stránka, ale spouští se indexační databáze, ve které má prohlížeč uloženou indexaci. Indexaci každé webové stránky vytvořil člověk s pomocí algoritmu, využívajícího různá váhová kritéria. Například chce-li člověk potlačit zobrazení konkrétní webové stránky, jeho algoritmus přiřadí této stránce v kritériu relevance váhu nula; naopak chce-li člověk zobrazit konkrétní webovou stránku vždy, jeho algoritmus přiřadí této stránce v kritériu relevance váhu jedna. Jinými slovy, to, co se nám (ne)zobrazí po zadání klíčových slov, je to, co člověk chce, aby se nám (ne)zobrazilo. Špičkový internetový vyhledávač pracuje jinak.
Špičkový internetový vyhledávač nás nezná. Nemá uložená naše předchozí vyhledávání, tudíž nepřizpůsobuje vyhledávání našim přáním. Kromě toho nepřizpůsobuje vyhledávání ani svým přáním, protože nespouští člověčí indexaci. Poctivě prohledává všechny dostupné webové stránky a trvá mu to o něco déle. My si počkáme, neboť víme, že výsledek bude stát za to.
K dispozici budeme mít tolik informací, kolik odpovídá intelektu na hraně geniality.