Chceme-li porazit svého nepřítele, vychovejme jeho děti. (orientální přísloví)
Podle § 60d školského zákona se žáci při přijímacím řízení na střední školy hodnotí ve dvou základních kritériích: podle vysvědčení ze základní školy a podle výsledků jednotné zkoušky (z českého jazyka a literatury a z matematiky, přičemž hodnocení jednotné zkoušky musí mít váhu alespoň 60%)
(Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání)
Ministrstvo školství připravuje změnu a hodlá kritérium vysvědčení vypustit, protože údajně nevypovídá víc než to, jaká věrohodnost známkování je na jednotlivých základních školách.
Toto by mohl být krok, který zvrátí již dvacet let propadající se úroveň vzdělání. A to za předpokladu, že se náročnost jednotné zkoušky vrátí na úroveň před dvaceti lety. Řada vlivných rodičů by totiž mohla prosadit, aby náročnost zkoušky z češtiny a matematiky klesla pod úroveň bystrosti jejich dětí. Dnešní školáci by měli umět odpovědět na dvacet let staré otázky:
Jaký je správný tvar vlastního jména v 6. pádě j. č.: Lev Nikolajevič Tolstoj ? Kromě správného pádu školák prokazuje, že ví, že ruská literatura je neopomenutelná.
Z krychle o hraně 28 cm je vysoustružen válec s maximálním objemem. Kolik procent tvoří odpad ? Kromě správného výpočtu školák prokazuje, že ví, co je to soustružení.
Nechceme-li, aby náš školák znal ruskou literaturu a soustružení, vzděláme z něho pak například architekta, který bude projektovat sídliště se 100 byty a s 10 parkovacími stáními a pak sídliště pro 100 lidí a s 10 byty – budeme mít totiž sdílená auta, sdílené byty a sdílené vzdělání.