Novinářská obec má novou metu. S vysokou pravděpodobností se za její dosažení bude udělovat Pulitzerova cena.
V kategorii veřejné služby obdrží zlatou medaili novinář, který zblízka natočí výbuch jaderné bomby. Protože nevíme dne, ani hodiny, může se jednat o reportáž s barevnými fotografiemi v alespoň 24-bitové barevné hloubce. Jsme-li novináři, měli bychom tedy mít fotoaparáty v pohotovosti a pohybovat se tam, kde můžeme na výbuch jaderné bomby narazit. Mít správně nasvícenou scénu, která nebude kýčovitá, nýbrž která bude působit autenticky.
Každé ráno vstáváme s napětím, zda právě dnes bude den dé. Oblékáme se pečlivě pro případ, že bychom se ocitli v záběru. Máme připravené trefné otázky pro spoluobčany, kteří se s námi ocitnou na scéně. Například co tomu říkají a jak se jim to líbilo. Vhodné budou odpovědi, prokazující kritické myšlení a tedy potvrzující účinnost naší výchovné činnosti. Pulitzerova cena nás nemine.
Jelikož jako správní novináři nemůžeme nechat nic náhodě, podílíme se cílevědomě na zvyšování pravděpodobnosti, že k výbuchu jaderné bomby dojde v naší bezprostřední blízkosti.
Holt jsme prvotřídní novináři.