Věřme nevěřme. Zprávám bychom měli z bezpečnostního důvodu věřit, tj. považovat je za pravdivé. Zprávám bychom současně měli ze sebezáchovného důvodu nevěřit, tj. považovat je za lživé. Připravuje-li se údajně atentát na naši životní úroveň, z bezpečnostního důvodu bychom měli zavést protiopatření. Připravuje-li se údajně atentát na naši životní úroveň, ze sebezáchovného důvodu bychom si atentát neměli přivodit sami. Musíme být připravení a ve střehu a současně musíme být odolní vůči stresu.
Oba přístupy, které jsou navzájem neslučitelné, mají své výhody i nevýhody. Zásada předběžné opatrnosti nám velí věřit každé blbosti, protože ze zkušenosti víme, že realitou se stávají zejména blbosti. Jsme potom připravení i na nebetyčné blbosti. Umíme reagovat a kdejaká hovadina nás nevyvede z míry. Všemu věříme, vše považujeme za pravdivé a nejsme nikdy překvapeni. Nevýhodou tohoto bezpečnostního přístupu je, že můžeme být zmateni, pokud se od nás očekává věřit černému i bílému; na blížící se křižovatce ve tvaru T hrozí nebezpečí, že to narveme rovně do zdi.
Druhý přístup, sebezáchovný přístup, šetří naši psychiku. Neděláme si starosti s důvěryhodností zdrojů informací, které beztak všechny tři bydlí na stejné adrese. Nevěříme ničemu, na co si nemůžeme sáhnout. V klidu posloucháme lži a myslíme si svoje. Jediné, co nás trápí, je to, že výrobu lží musíme platit; to spraví dva tři panáky. Ničemu nevěříme, vše považujeme za lživé a nejsme nikdy překvapeni. Nevýhodou tohoto sebezáchovného přístupu je, že můžeme být zmateni, pokud se od nás očekává nevěřit ani černému, ani bílému; na blížící se křižovatce ve tvaru T hrozí nebezpečí, že to narveme rovně do zdi.
Střezme se zdánlivě racionální rady vyvažovat oba přístupy. Něčemu věřit a něčemu nevěřit. Prostě to před blížící se křižovatkou ve tvaru T rozpalme – pravda se sama ukáže.