Všechno má svoje pravidla.
Aktuálně má svoje pravidla prezidentská volba. Ovšem pravidla mají i procesy, běžící na pozadí, kterým nevěnujeme pozornost. Pravidla nemá pravděpodobně jen Brownův pohyb, i když – kdo z nás kdy byl malým brownem, aby věděl, že se nepohybuje podle pravidel ?
Svoje pravidla má i válka. Války vznikají pravidelně. Válkou řešíme potíže, do kterých jsme se dostali kvůli neválčení. Potřebujeme přenastavit (restarovat) životní podmínky, které jsme si v míru zničili. Trochu se pozabíjíme a po uzavření příměří nastolíme mír s nově nastavenými (restartovanými) životními podmínkami. To, o co nám jde, lze tedy vysledovat z našeho chování po všech ukončených válkách. Války mají tři syrová pravidla.
Pravidlo 1
Válku nevyhrávají práčata, nýbrž výrobci praků. Všimněme si, kdo po ukončení války poskakuje radostí nejvíc. Jsou to výrobci praků.
Pravidlo 2
Po válce se nám smažou dluhy. To, co jsme natropili před válkou, je po válce zapomenuto. Zase se nám výská o něco radostněji, protože nás nehoní Kohn.
Pravidlo 3
Je nás zase o něco míň. Z pecnu chleba je deset krajíců, tudíž z dvaceti hladových si nás musí polovina nechat zajít chuť. Kde jinde, než v zákopech.
Nedivme se, že zadlužení a hladoví výrobci praků bubnují ostošest. Dodržují pravidla. Až jedna válka skončí, přijde jiná válka. Podle pravidel. Není proti pravidlům ztratit ve válce ruku nebo nohu, neztrácejme kvůli tomu hlavu. Jiná válka by mohla přinést ještě čtvrté pravidlo – modleme se, aby nám zůstala jen ta tři pravidla.
Pravidlo 4: Zabij bezvěrce…bez ohledu na výsledek prezidentské volby.