Osobní zkušenosti jsou nepřenositelné.
Kdysi byl socialistický režim nedotknutelný. Vetkli jsme si do preambule Ústavy ČSSR duch „humanitních ideálů socialismu a proletářského internacionalismu“ a do trestního zákoníku paragraf o rozvracení ústavního zřízení (§ 92 odst. 1).
Dnes je demokratický režim nedotknutelný. Vetkli jsme si do preambule Ústavy ČR „svobodný a demokratický stát…jako součást rodiny…demokracií“ (kromě toho navíc zákaz změny podstatných náležitostí demokratického…státu, čl. 9 odst. 2) a do trestního zákoníku paragraf o rozvracení ústavního zřízení (§ 310 odst. 1).
Nikde nikdy nebyla zmínka o tom, že ústavní zřízení je výsledkem svobodné soutěže mezi mnoha možnými ústavními zřízeními. Kdysi bylo socialistické zřízení nedotknutelné, dnes je demokratické zřízení nedotknutelné.
Najděme pět rozdílů.
Uvažovali jsme tehdy bipolárně – buď socialismus, nebo kapitalismus. Nic mezi tím. Například Zemanův pokus o polosocialistickou privatizaci do rukou zaměstnanců skončil neúspěchem, Klausův čirý kapitalismus dostal přednost. Přitom jsme nepochybovali, že kapitalismus rovná se demokracie. Po vzoru socialistické demokracie jsme nezaváděli kapitalistickou demokracii. Dnes, s odstupem času, můžeme hodnotit.
Dnes už víme, že kapitalismus se nerovná demokracie. Máme trestně povinnou demokracii, ale nemusíme mít kapitalismus. Atributy kapitalismu a demokracie se nepřekrývají. Je nelidský úkol, jak přenést tuto nepřenositelnou zkušenost. Můžeme žádat trestně povinný kapitalismus, ale nemusíme mít demokracii. Pochopíme to vůbec, když nemáme osobní zkušenost se socialismem ?
Jsme-li lidmi, nelidský úkol nezvládneme. Musíme si počkat na robotizovaný parlament, který naprogramuje ústavní zřízení:
„Vy, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem pravidům vývoje softwaru, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jste si vědomi, že jednička nemůže být nulou a naopak, jako svobodný stát, založený na úctě k operačnímu systému, odhodláni společně střežit a rozvíjet aktuální ústavní zřízení až do jeho další iterace, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy strukturovaného programování, prostřednictvím parlamentního serveru 5.0 přijímáte tuto Ústavu České republiky…“