PRVNÍ KROK A PRVNÍ METR

Někdo kdysi kdesi řekl: „Nehodláme vydat svou zemi generálům, kteří tvrdí, že kanony jsou důležitější než máslo.“

Kanóny nejsou důležitější než máslo. Bojové helikoptéry, tanky, salvové raketomety, samohybné houfnice či dělostřelecká munice nejsou důležitější než máslo. Války nesmíme dělit na spravedlivé a nespravedlivé, bombardování nesmíme dělit na humanitární a nehumanitární, upalování nesmíme dělit na prospěšné a neprospěšné. Ten, kdo se neumí vyhnout válce, bombardování či upalování, mezi nás nepatří. Stejně tak mezi nás nepatří ten, kdo tam, kde probíhá válka, bombardování či upalování, dodává kanóny, tanky, salvové raketomety a samohybné houfnice.

Máme-li problém s máslem, musíme zapomenout na kanóny. Věděli jsme to před více než osmdesáti lety, víme to i dnes. Stejně jako tehdy i dnes zpívejme po tomto úvodu:

Slíbili jsme vám, že přijedeme zazpívat. Tak tady nás máte. Nic vám nevadí, že jste tu pohromadě s jinými národnostmi naší republiky, například s ukrajinskými nebo ruskými.
Žijete si tu v míru a vesele, a ještě vám zbude čas myslet na trpící děti v Somálsku a v Jemenu.
A právě tak jako somálský a jemenský lid, ani my Češi nehodláme vydat svou zemi generálům, kteří tvrdí, že samohybné houfnice jsou důležitější než zemní plyn.
Tam na východě učí své děti, že válka je vznešená, a učí je nenávidět děti ruského etnika.
My v Čechách si tohle namluvit nedáme. Celý svět si myslel, že lze beztrestně upalovat.
A co se stalo ? Rusové vzali pušky do rukou a nepřítel couval.
To byl první krok, první metr, který jsme urazili proti proudu a proti větru násilí.
A takových kroků a takových metrů urazíme ještě tisíce a tisíce.