Po těle se nám rozlije těžko definovatelný pocit zklidnění vždy, když slyšíme (nebo čteme) slova, o kterých se říká: mluví nám z duše. Tímto zvláštním zklidněním nám mozek říká, jak funguje – shání nás do houfu, ve kterém jsme ve větším bezpečí. Vyhýbáme se lidem s opačnými názory (protože mozek nemá rád konfliktní situace) a houfujeme se s těmi, se kterými vidíme stejná nebezpečí (protože se tím pádem snáze ubráníme). Na níže uvedeném příkladu si můžeme vyzkoušet, co se nám rozlije po těle – zda pocit zklidnění či pocit vzrušení:
„Bojovníci proti dezinformaci si k boji za pravdu přibalili i boj za své vlastní koníčky, předsudky a úchylky.“
(Tomáš Guttmann, 16.6.2020)
Pozn.: Pokud se nám po těle nerozlilo nic – i to je možné – jsme poněkud indiferentní a bezpečí či nebezpečí, které nás čeká, bude v takovém případě dílem náhody.
Protože drtivá většina z nás máme osobní zkušenost s dezinformací – podobně jako máme osobní zkušenost například se sluníčkem či s vodou – víme, že dezinformace je z principu neodhalitelná. Dezinformaci konzumujeme dnes a denně, aniž o tom víme. Dezinformací není výhradně to, co vidíme na vlastní oči, slyšíme na vlastní uši, cítíme na vlastní kůži, a to ještě s výhradou, že věříme vlastním očím, vlastním uším a vlastní kůži. Cokoli mimo dosah našich smyslů může být dezinformace.
Podněty (informace a dezinformace) konzumujeme proto, že jsme je sami neviděli, neslyšeli a necítili. To je logické, pokud bychom je viděli, slyšeli a cítili, neměli bychom potřebu je znovu konzumovat ve zprostředkované podobě. To znamená, že všechny podněty, zprostředkované televizí, rádiem, novinami či internetem, mohou být dezinformacemi.
Jediné smysluplné vodítko, jak ze záplavy potenciálních dezinformací vyčlenit konzumovatelné informace, spočívá ve využívání podvědomé funkce našeho mozku. Náš mozek nemá rád konfliktní situace a nutí nás vyhledávat bezpečí.
Opravdu to funguje. Všímejme si, co se nám rozlévá po těle. Nám známí bojovníci proti dezinformacím si k boji za pravdu přibalili i boj za své vlastní koníčky, předsudky a úchylky.