ILUZE DEMOKRACIE

Je nepochybné, že budoucnost má výhradně autoritativní režim.

Naivní Masaryk tvrdil, že demokracie je diskuse (K.Čapek: Hovory s T. G. Masarykem). Do demokratické diskuse může vstoupit kdokoli, kdo chce diskutovat. Z vlastní zkušenosti víme, že čím více diskutujících do diskuse vstupuje, tím více se nám demokratický závěr diskuse vzdaluje.

Představme si, že bychom všichni, včetně nemluvňat, chtěli diskutovat. 10 miliónů diskutujících by vnášelo do diskuse svůj názor. Některé názory by byly formálně totožné, např. názor, že tma je černá, ovšem zdůvodnění, proč, pro koho, kdy, kde a jak by se různily. Rozbití diskuse 10 miliónů diskutujících je nevyhnutelné.

Ten kdo mluví, neposlouchá. Přestože se centrum řeči a centrum sluchu nacházejí v různých částech mozkové kůry, sdílejí společné neuronové dráhy k centrům paměti podobně, jako paměť počítače sdílí společné elektronové dráhy při ukládání a vybavování informací a je proto nutný řadič. Řadič mozku znemožňuje tomu, kdo mluví, poslouchat.

10 miliónů mluvících se navzájem neposlouchá. Neposlouchání boří diskusi. Režim, kde mluví 10 miliónů lidí, nemůže být demokracií. Diskuse není demokracie. Smysluplná diskuse vzniká, když se rozdělíme na ty, kteří mají právo mluvit, a na ty, kteří mají povinnost poslouchat a mlčet.

Masaryk pokračuje: „Ale pravá diskuse je možná jen tam, kde si lidé navzájem důvěřují a poctivě hledají pravdu.“ Jen ti mají právo mluvit. My ostatní máme povinnost mlčet. Což nám lidé, kteří si navzájem důvěřují a poctivě hledají pravdu, autoritativně a nedemokraticky nařídí.