Chápeme, co se kolem nás děje ? Jen stěží.
Chápali jsme, co se kolem nás dělo počátkem 90. let minulého století ? Pokud bychom bývali chápali, všichni bychom byli alespoň milionáři a ti z nás, kterým by padla šestka, by byli miliardáři. Nejsme milionáři ani miliardáři, což nás usvědčuje, že jsme tehdy nechápali, co se kolem nás dělo. Stejně tak jsme nechápali, co se kolem nás dělo počátkem nultých let tohoto století, a logicky nechápeme, co se kolem nás děje dnes.
Přesto jsou mezi námi mudrcové, kteří vědí, že „problémem naší každodennosti je pěna podružností, jež neustále pokrývá podstatné souvislosti a vnitřní logiku událostí“ (mudrc Petr Kužvart, 22.8.2020), a naznačují tím, že umějí „pěnu podružností“ sfouknout jako pěnu pivní, aby objevili v průzračném pivním moku „podstatné souvislosti“ a „vnitřní logiku událostí“. Mudrcové vědí, že „není vůbec snadné se od povrchnosti, podružnosti a slepých uliček vnímání oprostit a pochopit to, co se děje“, a mudrcové připouštějí, že „pochopit události alespoň přibližně tak, jak budou jednou hodnoceny nestrannou dějepisnou analýzou“, je téměř nemožné.
My, kteří dějiny tvoříme, jsme odsouzeni k jejich nepochopení.
Představme si sami sebe v roli nestranného historika v roce 2120, který má za úkol popsat to, co se dělo před sto lety v roce 2020. Máme výhodu v tom, že už víme, co nastalo v roce 2030, v roce 2040, atd., a vnitřní logiku někdejších událostí budeme přizpůsobovat tomu, co „logicky“ nastane. Z rozporuplných událostí nemůže logicky vyplynout následující událost, ale z vyplynuvší události může být objasněna logika uplynulých událostí.
Bytostně toužíme po předvídání budoucích událostí, ale nemarněme čas: s vnitřní logikou událostí se může pozítří stát cokoli.
👍