26.6.2020 18:02 DOBRÁ DEZINFORMACE
Lze souhlasit s názorem mediální analytičky, že „dobrá dezinformace je ta, kterou nikdo nepozná“. Vskutku, jsme zahlceni obrovským množstvím „špatných dezinformací“, ale kdo z nás by mohl říct, že existuje „dobrá dezinformace“ ? Nikdo z nás to říct nemůže, protože dobrou dezinformaci nepoznáme.
Jak nás poučuje UNESCO, „dezinformace“ (disinformation) není totožná s „mylnou informací“ (misinformation) nebo se „škodlivou informací“ (malinformation). (Zopakujme si, že dezinformaci, kterou šíříme, sami nevěříme, zatímco misinformaci skutečně věříme a malinformaci jakožto pravdivou informaci šíříme s úmyslem škodit.) Stejně tak i „dobrá dezinformace“ nebude totožná s „dobrou misinformací“, ani s „dobrou malinformací“. Vyrobit ovšem dobrou dezinformaci nebo dobrou mis/malinformaci není jen tak.
Naučit se vyrábět dobré dezinformace vyžaduje píli a vytrvalost. Můžeme absolvovat různé kurzy, případně projít vzdělávacím procesem na specializovaných školách. Začít můžeme kurzem misinformací – nejsnadněji se učíme to, čemu sami věříme. Škol, založených na víře, je nepřeberné množství. Jedná se z drtivé většiny o školy humanitní.
Jakmile zvládneme tvorbu dobrých misinformací, přistoupíme k výuce dobrých dezinformací, k níž díky nutnosti s humanitním vzděláním se nějak živit dochází víceméně automaticky odchodem ze školy do života. Třetí, nejobtížnější fází je zvládnutí dobrých malinformací: k tomu je vhodné prostředí, v němž musíme soupeřit o místo na slunci jako nízký plevel ve vysokém lese. Porážením napadených soupeřů se postupně zdokonalujeme.
Na konci kariéry úspěšného dez/mis/mal-informátora můžeme konečně říct: Dobrá dezinformace existuje !