28.3.2019 17:48 VOLEBNÍ PRÁVO
„Je třeba zvýšit věk aktivního a pasivního volebního práva, protože nemyslící a zmanipulovaní puberťáci ve volbách znamenají katastrofu pro všechny a především pro svoji budoucnost jako voliči i jako volení zastupitelé.“
(Martin Koller, 16.3.2019)
Někdo z nás se naštve, zejména je-li mu čerstvě osmnáct, někdo z nás se zase zamyslí, zejména bylo-li mu dávno osmnáct, ovšem většina z nás zůstane netečná. Je nám to úpřimně jedno. Ústavu jsme nepsali, o Ústavě jsme nehlasovali a Ústavu koneckonců ani moc neznáme. V Ústavě se o aktivním volebním právu píše:
„Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.“ (čl.18, odst.3)
Přitom v 19. století byl věk pro uplatnění aktivního volebního práva vyšší, 25 let, později 24 let, a od roku 1919 21 let. Od roku 1946 je věkový census 18 let a ten trvá dodnes. Už v roce 2012 zazněly hlasy ve prospěch dalšího snižování věkové hranice, a to zejména ze strany pravice, jejíž mnoho sympatizantů se shlédlo v knížetově číru. Dnes naopak snižování věku podporuje levice, například zelená či pirátská, jejíž mnoho sympatizantů se shlédlo v oteplování pod vlivem marihuany. Že je to krátkozraké a neodpovídající realitě, platí pro obě strany.
Ví to i Olga Sommerová:
„Ty volby jsou nebezpečný nástroj, protože volit může každý a volí i lidé, kteří nejsou vzdělaní…Čím víc lidí přijde k volbám, tím je to horší. Ta většinová společnost skutečně není vzdělaná.“
(Olga Sommerová, 19.3.2019)
Proto je žádoucí posunout věkovou hranici pro aktivní volební právo na 70 let, aby k volbám přišli jen vzdělaní, například Olga Sommerová. Současně je žádoucí, aby věková hranice pro pasivní volební právo byla upravena do 70 let, aby Olga Sommerová nemohla být zvolena.