13.12.2017 17:47 NEVINNÍ A PADLÍ
„Здравствуйте ! Меня зовут Десятниченко Николай, я учусь в гимназии города Новый Уренгой“, zaznělo od řečnického pultu německého Bundestagu v neděli 19. listopadu 2017.
Poslanci spolkového sněmu neměli povinný kurz ruštiny. Poslanci spolkového sněmu naslouchali vyprávění šestnáctiletého studenta gymnázia z Nového Urengoje, který se účastnil projektu, věnovaného vojákům, kteří zemřeli během druhé světové války. Studenta ovšem nezajímaly osudy sovětských vojáků, nýbrž osudy německých vojáků.
Je to neobvyklé. Podobně jako nás zajímá osud Jana Husa a husitů více než osudy kostnických kardinálů a vojáků křížových výprav, očekával bych zájem ruského gymnasisty o osud vlastního národa. Ну что, poslancům Bundestagu bylo souzeno seznámit se toho dne s osudem německého vojáka jménem Georg Johann Rau.
Georg Johann Rau se narodil 17. ledna 1922 v Sigmaringenu do velké rodiny. Georg – říkejme mu Jiřík, aby nám byl bližší – šel na frontu v hodnosti desátníka a bojoval v bitvě u Stalingradu. Jiřík byl jedním z 250 tisíc německých vojáků, kteří byli obklopení sovětskou armádou v tzv. Stalingradském kotli. Po ukončení bojů byl Jiřík poslán do zajateckého tábora. Pouze 6 tisíc se jich vrátilo domů. Náš Jiřík mezi nim nebyl – (dramatická pomlka, během níž si každý poslanec Bundestagu může uvědomit tu hrůzu)
„Долгое время родные солдата (назовем его Джорджее, чтовы быть ближе, pozn.překl.) считали его пропавшим без вести. Лишь в прошлом году семъя Георга (Джорджее, pozn.překl.) получила информацию о том, что солдат (Джорджее, pozn.překl.) умер от тяжелых условий плена 17 марта 1943 года в Бекетовке.“
Vzápětí museli poslanci Bundestagu zaslzet, což z pochopitelných důvodů donutilo ruskou stranu od Brestu po Vladivostok nabídnout velkou hromadu nevinných kapesníků, které padly na německé slzy:
„История Георга (Джорджее, pozn.překl.) и работа над проектом тронула меня и подтолкнула на посещение захоронения солдат Вермахта близ Копейска. Это чрезвычайно огорчило меня, поскольку я увидел могилы невинно погибших людей…“
Jeden z poslanců to prý okomentoval zvoláním: „Mein Gott !“