17.9.2017 10:51 JAN ZEMAN
Přiletěl na návštěvu. Jan Zeman.
Narozdil od svého filmového představitele Vladimíra Brabce stále žije. Přijel se poklonit jeho památce.
S Vladimírem Brabcem se Jan Zeman nikdy osobně nesetkal, přestože republiku opustil až po listopadu 1989. Několikrát se s ním sešel v jedné místnosti, ale nikdy spolu nemluvili. Svoji identitu skrýval a jedinými, s kým se znal po telefonu, byli Vlastislav Kroupa a Jiří Sequens. Ani tentokrát se neodhalil, jednak proto, že se nekonalo žádné rozloučení v krematoriu, a jednal proto, že správně předpokládal, že by nikoho nezajímal.
Jan Zeman byl skutečně majorem. Začínal v Kateřinské Hoře a díky předchozí známosti s Václavem Kalinou se dostal až do Bartolomějské. Celý život odváděl profesionální práci kriminalisty a politická vyznění některých dílů přecházel s nadhledem. I po skončení dějové linky v roce 1973 se podílel na dopadení lumpů, pokoušejících se o rozvrat socialistického hospodářství loupežemi, podvody a vraždami.
Po roce 1989 dostal nabídku setrvat ve sboru díky svým dlouholetým zkušenostem. Dokonalá znalost československého podsvětí mu otevřela možnost pracovat v archívu pro účel krytí, ovšem neformálně poskytoval analýzy k aktuálním nedořešeným případům. Úspěšná spolupráce skončila v roce 2015, kdy se rozhodl emigrovat.
K ideovému rozchodu s kapitalistickou policií nedošlo ze dne na den. Rozhodnutí zanechat práce ve prospěch práva a spravedlnosti zrálo v Janu Zemanovi v podstatě od roku 1990. O osmnáct let později pouze vyvrcholilo to, co mu hnětlo žaludek víceméně nepřetržitě od sametové revoluce.
Jan Zeman těžce nesl, že se ze zlodějů, podvodníků a vrahů stali řezníci v oblecích.
Poslední pověstnou kapkou se stalo, že práce řezníků v oblecích byla legalizována.
Jan Zeman se vyzvracel a odletěl do klidnějšího Caracasu ve Venezuele.