3.11.2015 22:33 V ČTYŘSTUPU
Den D se blížil. Mezi chlapci vzrůstalo napětí. Již devět z deseti mělo povolení v ruce. Zbývající s obavami očekávali, zda jim nebude zamítnuto.
Namir s úlevou přiznal, že pochází z Panjabu. Zalmai taktéž neotálel a vytáhnul fotku svého rodného Kandaháru. Cheydan a Uzuri se pochlubili funkcí předsedy a místopředsedy spolku včelařů z Kábulu. Usmán z Islamabádu vyprávěl, jak nakoupil dvacet syrských pasů. Akil se podělil o vzpomínky na holky z Peshawaru. Nweh, Omar a Fahid s pýchou popisovali zlatou toaletu svého strýčka v Abu Dhabi.
Další a další otevírali svá srdce a přiznávali, jak nepříhodně jim bylo v syrském přestrojení. Ti tvrdohlaví zdrželi svůj coming out jen do doby, než kapitán Syrůček zavolal jejich sousedům do Riyadhu, Tehranu a Kuwait City a přeptal se. Všemi mastmi mazaný kapitán Syrůček by z kozy tele vymámil. Oklikou hovorem o počasí, o houbách a o hokeji vymámil ze sousedů to, co potřeboval: „Damned boy, ten je prý někde v Bělé.“ A bylo vymalováno.
Den D nadešel. Chlapci nemohli dospat a již o půl páté bylo na ubikaci rušno. V šest dojedli svoji poslední švédskou snídani a půl hodiny na to se již na dvoře řadili do čtyřstupů. Někteří vtipkovali, jiní se pošťuchovali, atmosféra byla při vší té nervozitě výborná. V sedm promluvil kapitán Syrůček a popřál všem hodně štěstí. Poté zavelel a čtyřstup se dal do pohybu.
Na hranicích s Rakouskem dostali do povolení o vyhoštění razítko a čtyřstup zmizel za jižním obzorem.