20.10.2015 22:30 ZÁKAZ STRACHU
Vyděsilo mě, když parlament zakázal nosit červené kulichy.
Než jsem to vstřebal a vyházel všechny rudé čepice, přišel parlamentní zákaz lyžovat s kopce.
Přiložil jsem prkna do ohně a očekával nejhorší. Přišlo to: novela bytového zákona zakázala otevírat okna na východ.
Přestal jsem vycházet do nebezpečného prostředí. Nechtěl jsem riskovat zatčení pro příliš dlouhý krok. S obavami jsem jedním okem sledoval další částky Sbírky zákonů. Hrůza neměla mít konce.
Po relativně klidném víkendu, kdy mě z televizní obrazovky strašili jen s utečenci, přišel pondělní zákaz používat zvratná slovesa. Lekl jsem se tak, že jsem se – že bylo daleko na toaletu.
V úterý převlečen do čistého jsem dostal zákaz zvracet pohled na oblohu. Podezříval jsem poslance z jisté setrvačnosti: pondělní zvracení sloves se přesmýklo do zvracení očí.
To se ve středu potvrdilo: od středy již nesmím zvracet cokoli.
Čtvrtek mi přinesl zdánlivou úlevu: nesmím kouřit v restauracích a hospodách. Byla to ovšem jen příprava na těžký úder následující den.
V pátek vyšel ve Sbírce zákonů novelizovaný předpis o rovném přístupu, jež je srdeční záležitostí všech nerovných. Napříště je zakázáno levé srdeční komoře porušovat rovný přístup ke kyslíku. Porušení rovného přístupu bude sankcionováno až pěti mozkovými příhodami.
Bojím se nadechnout. Chystá se zákaz bát se a dýchat.