VÝSTUP Z BUBLINY

Předpokladem pro to, abychom spolu začali mluvit, je, že vystoupíme ze svých názorových bublin. Je to obtížné, protože v naší bublině je nám dobře, zatímco mimo bublinu tušíme nevraživost. Dobrovolně opouštět svojí bublinu se nám nechce.

Jak známo, výstupu z bubliny brání povrchové napětí. Musíme jej silou překonat a dát pozor, aby bublina nepraskla a my se měli kam vrátit. Podaří-li se nám vystoupit z bubliny, ohromí nás docela jiný svět. Je to svět pozitivismu, který v sobě spojuje kladnost (pozitivitu) a ideologii (ismus). Vidíme, jak kladně všichni mluví a jednají, a současně vidíme, jak se všichni navzájem ubezpečují, že mluví a jednají správně. Všichni mluví o hodnotách, protože se to sluší a je to ostatními ceněno, a všichni jednají hodnotově, když se ostatní dívají. Svět pozitivismu je přitažlivý. Svět pozitivismu je přitažlivý, než začneme zkoumat podhoubí pozitivismu.

Jinými slovy, pozitivismus je houba. Šíří se kdekoli, kde má vhodné podmínky. Zejména tam, kde jsou dotace vlhkosti, respektive vlhké dotace. Bez dotačních titulů pozitivismus obvykle umírá. Tam, kde je pozitivismus živen dřinou, tam dříve nebo později metamorfuje v realismus, v horším případě ve skepticismus. Pozitivismus potřebuje pro svůj rozvoj lehkou půdu, nasycenou dotacemi.

Jsme schopni se pohybovat mimo svoji názorovou bublinu po nějaký čas. Máme možnost smířit se s lehkožitím na dotacích, nebo se vrátíme zpátky do své bubliny. Mezi své svině.