Sálim se musel vypořádat s neplánovaným úkolem zajistit výměnu informací mezi členy svého týmu a jejich rodinnými příslušníky. Důvodem byla změněná bezpečnostní situace na Blízkém a Středním východě. Zabezpečené komunikační kanály podléhaly přísnému protokolárnímu režimu a bylo zakázáno je používat k jinému než k operativnímu určení. Jen díky tomu, že počet orbitálních družic umožňoval variabilitu připojovacích bodů, bylo možné zrealizovat přenos dodatečných kódových zpráv. Všichni členové Sálimova týmu, kteří o to požádali, měli možnost nechat zařadit své požadavky do vysílacích frekvencí.
Pokud bylo v požadavcích zajištění osobní bezpečnosti konkrétních osob, požadavek byl zařazen do programu UNME. Naštěstí jednotka UNME má takzvaný joint command, takže bylo možné vybrat libovolnou cílovou destinaci, kam budou určené osoby přemístěny. Bezpečnostní struktury jednotlivých zemí, které angažují své jednotky zvláštního určení, jsou schopné zajistit splnění úkolu bez ohledu na původní i cílovou zemi jištěné osoby.
Sálim ocenil, že mohl zprostředkovat tuto humanitární akci, ukazující, že výkonní pracovníci, přestože jsou na samém konci organizační struktury, jsou důležití. Dávalo to nejen jemu uklidňující pocit, že v případě jiných obtíží nezůstane nikdo z nich na řešení sám.