Když se počítaly poslední dny socialismu, bylo stále těžší dělat si z režimu blázny. Komické maskování reality moralistními kecy bylo stále očividnější a stále směšnější. Opatrné dvojsmysly jsme proměňovali v jednosmyslnost a ztráceli tak ostrovtip. Kůl v plotě byl už více smutný, než komický. S převratem se humor vytratil a stali jsme se úpřimnými a opravdovými. Začali jsme se brát vážně.
Po desítkách let je stále těžší dělat si blázny ze současného režimu. Komické maskování reality hodnotovými kecy je stále očividnější a stále směšnější. Opatrné dvojsmysly proměňujeme v jednosmyslnost a ztrácíme ostrovtip. Koalice v plotě je už více smutná, než komická. Jsme v očekávání ztráty humoru a zisku úpřimnosti a opravdovosti. Není daleko doba, kdy se budeme brát vážně.
Je namístě ponaučení. Neztrácejme humor, ať se děje cokoli. Budeme-li se brát opět vážně, můžeme být za pár desítek let opět tam, kde jsme dnes. Ať se stane jakkoli důsledná výměna politické garnitury, ať se noví budou jakkoli vymezovat vůči starým, ať budou slibovat cokoli, možné i nemožné, neberme je vážně.
S vážnými tématy nemohou přijít. Obrazem socialismu byla nejistá sezóna a výchova občana, obrazem kapitalismu je zelená sezóna a výchova občana, obrazem budoucího ismu bude zase nějaká sezóna a výchova občana. Vážná témata se nám honí hlavou, ale jsme odsouzeni dělat si blázny.
Suverénní, samostatná, nezávislá republika ? To jako vážně ?