Čeká Českou republiku osud Syrské arabské republiky ? Najdeme desítky důvodů, proč ne. Najdeme ovšem i pár důvodů, proč ano.
Česká republika je sekulární. V evropských statistikách se dokonce považuje za nejateističtější zemi Evropy. Raději než v Boha věříme sami v sebe. Nepovedeme spory o víru. Ovšem povedeme spory o víru. O víru v zeleného boha environmentalismu.
Česká republika je mírumilovná. Zbraně používáme výhradně na střelnicích nebo na honech. Raději než střelbě náboji se věnujeme střelbě slovy, a to z anonymních stanovišť na sociálních sítích. Nebudeme střílet. Ovšem budeme střílet. Urážkami a pomluvami.
Česká republika je homogenní. Názorový separatismus jsme po pádu socialismu vytěsnili a nevedeme ideové půtky. Raději než odpojování chceme spojování. Nebudeme bojovat za jednotu. Ovšem budeme bojovat za jednotu. Kdo není s námi, je proti nám.
Jsou tři důvody, proč můžeme dopadnout jako Syrská arabská republika. Vyhrotit se může jak environmentální boj, tak slovní boj, jakož i homogenizační boj. K environmentálnímu boji jsou momentálně nakročeni všichni v automobilovém průmyslu; ke slovnímu boji se vyzbrojujeme už řadu let a přitvrzujeme; k homogenizačnímu boji se formuje nová národní fronta. Na všech třech frontách mohou být mrtví.
Sledujeme s klidem, co se děje v Sýrii. Je to daleko, Sýrie je od nás vzdálená nejen geograficky. Je nám blíž, než si myslíme.