V dokumentu, nazvaném „Combating glorification of Nazism, neo-Nazism and other practices that contribute to fuelling contemporary forms of racism, racial discrimination, xenophobia and related intolerance“, bylo na Valném shromáždění OSN na prvním místě schváleno:
„1. The General Assembly reaffirms the relevant provisions of the Durban Declaration and of the outcome document of the Durban Review Conference, in which States condemned the persistence and resurgence of neo-Nazism, neo-Fascism and violent nationalist ideologies based on racial and national prejudice and stated that those phenomena could never be justified in any instance or in any circumstances.“
(Rezoluce č. A/C.3/79/L.2, 12.11.2024)
Po opakovaném potvrzení (reaffirment) v článku 1 následuje dalších 73 článků připomínek (recall), braní na vědomí (taking note), uznání (expression of appreciation), hlubokých znepokojení (deep concern), naléhání (urge), povzbuzení (encouragement) či potvrzení (acknowledgement), že jeden má důvodné pochybnosti o praktickém smyslu takové rezoluce. Dávalo by smysl takovou rezoluci shodit se stolu jako zbytečně samozřejmou, ovšem zástupce České republiky se rozhodl jinak.
Zástupce České republiky hlasoval proti.
Zástupce České republiky hlasoval proti odsouzení toho, aby přetrvával a oživoval se neonacismus, neofašismus a násilné nacionalistické ideologie, založené na rasových a národnostních předsudcích, a proti tomu, aby tyto jevy nemohly být v žádném případě a za žádných okolností nikdy ospravedlňovány. To se děda českého zástupce obrátil v hrobě a spolu s ním všichni, co zažili protektorát.
Jsou chvíle, kdy dochází humor. Žádné pokleslé vysvětlování postoje České republiky nemůže mrtvé uklidnit, neboť jim do hrobů nakukuje neonacismus, neofašismus a násilná nacionalistická ideologie.