V dnešním, technologií nabitém světě, je nekonečně prosté usvědčit někoho ze lži. Cokoli, co řekneme, je zaznamenáno. V blízké době dokonce cokoli, co si pomyslíme, bude zaznamenáno. Neunikneme konfrontaci včerejšího výroku s dnešním výrokem. Buď budeme konzistentní a náš dnešní výrok bude pouze doplněn o znalosti, nabyté od včerejška, anebo budeme nekonzistentní a popřeme to, co jsme vyslovili včera.
Technologie hlasivkového záznamu je k dispozici. Cokoli, co naše hlasivky vytvoří, je zpracováno umělou inteligencí, která posoudí, zda jednotlivá slova mají smysl a zda vytvořené věty mají syntaktický a sémantický smysl. Nadbytečná výplňová slova jsou odstraněna, jakož i vyjadřovací zlozvyky; v záznamu zůstane holý smysl. Využití jedinečného hlasivkového záznamu je nedozírné.
Budeme překvapeni, jak často se opakujeme. Jak často opakujeme jiné jedince. Jak často používáme fráze. Jak často ztrácíme logickou vazbu. Jak často bychom udělali lépe, kdybychom mlčeli.
U nás, na jejichž názoru nezáleží, je analýza řeči víceméně k pobavení. Nesnažíme se být za chytré a řídit jiným lidem život. Díky sebereflexii můžeme svoje vyjadřovací schopnosti zdokonalit v tom smyslu, že zvýšíme procento toho, co je v naší řeči originální a jedinečné. Jinak je tomu u lidí, kteří řeč používají jako pracovní nástroj.
Řeč je nejvýznamnější nástroj manipulace. Manipulátoři opakují ustálená spojení. A to i ustálená spojení, která si navzájem odporují. Když si přehrajeme analýzu za delší časový úsek, typický dojem, který získáme, je: O co tomu člověku vlastně jde ? Manipulátory bychom měl ze svého života eliminovat. To lze například usvědčením ze lži.
Využití jedinečného hlasivkového záznamu je nedozírné. Máme tolik mluvících hlav.