Už si asi nevzpomeneme na to, kdy jsme se poprvé setkali s pojmem „kolektivní Západ“, a na to, kdo je jeho autorem. Častokrát se objevuje v notaci s uvozovkami, tedy jako spíše „kolektivní Západ“ než kolektivní Západ. A to s vědomím relevantních protiargumentů, že něco jako „kolektivní Západ“ vůbec neexistuje.
S odkazem na projev ruského ministra zahraničí (S.Lavrov: „Kolektivní Západ“ nám vyhlásil totální hybridní válku.) ze dne 14. května 2022 bychom mohli usoudit, co je „kolektivní Západ“ – „kolektivní Západ“ jsou státy, které považují Rusko za nepřítele. Státy EU, USA, Velká Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko a Jižní Korea, tj. přibližně 15% světové populace. Pojem „kolektivní Západ“ pak převzal i Západ, když Ukrajině „do konce roku 2022 poskytl kolektivní Západ vojenskou, finanční a humanitární pomoc ve výši přibližně 110 miliard EUR“ (Usnesení o přípravě summitu EU-Ukrajina, 25.1.2023). Pojem „kolektivní Západ“ se v nás zabydlel.
Cokoli kolektivního vzniká kolektivizací. Západ se kolektivizoval do „kolektivního Západu“ na základě nepřátelství k Rusku. Více jak jedna miliarda lidí se kolektivizovala do protiruského „kolektivního Západu“. Téměř 7 miliard lidí se nekolektivizovalo.
Proti jednomu kolektivizovanému stojí sedm nekolektivizovaných. Až dojde na pěstní souboj, budeme si přát, aby to bylo rychlé a bezbolestné.