Na tiskové konferenci k situaci v ocelárnách Liberty nám ministr financí sdělil:
„Dneska jsme slyšeli velmi konkrétní plán, jednak ten strategický, jak zachovat zelenou českou ocel v České republice, a současně velmi konkrétní plán, jak by se mohlo postupovat v příštích dnech a týdnech.“
(Zbyněk Stanjura, 26.7.2024)
Víme, že něco jako „zelená ocel“ neexistuje, existuje pouze ocel, vyráběná technologií elektrických obloukových pecí, nebo ocel, vyráběná technologií koksových vysokých pecí. Pan ministr mluví o něčem, co neexistuje. Přebarvování světa na zeleno je mimo realitu, přičemž přebarvování Evropy na zeleno je účelové, protože Zelený úděl. Jestliže je něco mimo realitu, nepomůže nám žádná barva.
Stejně tak neexistuje zelená elektřina, zelený vítr nebo zelené cíle. Zelená barva dostala nezaslouženou pozornost. Zdravý rozum přiřadí věcem skutečnou barvu. Nejedná-li se ovšem o zelený mozek.
Zelený mozek má všechno dozelena. Dozelena si čistí zuby, dozelena myje ruce, dozelena také kadí. Všechno kolem něho je zelené, i on sám je zelený. Co není zelené, to nechá zezelenat. Pak přijde na tiskovou konferenci a ocel v ocelové barvě označí za ocel zelenou. To proto, že ji zelenou chce mít.
Nepřistupujme na jeho vidění světa – červená, žlutá, oranžová ocel je hezčí.