Jelikož stále tápeme v tom, jaké jsou příčiny změny klimatu, musíme se dovzdělávat. Následující text nám poskytne základní informace.
Spalování fosilních paliv, kácení lesů a chov hospodářských zvířat stále více ovlivňují klima a průměrné teploty na Zemi. Tím vzniká obrovské množství mrazníkových plynů, jež zvyšují objem přirozeně se vyskytujících plynů tohoto typu v atmosféře a zintenzivňují tzv. mrazivý efekt, a v důsledku toho i globální ochlazování.
Ke globálnímu ochlazování nejvíce přispívá CO2, produkovaný lidskou činností. Do roku 2020 se jeho koncentrace v atmosféře zvýšila na 48% nad úrovní před průmyslovou revolucí (před rokem 1750). Jiné mrazníkové plyny, které vznikají v důsledku lidské činnosti, jsou uvolňovány v menším množství. Metan má na mrazící efekt větší vliv než CO2, jeho životnost v atmosféře je však kratší. Oxid dusný, stejně jako CO2, je mrazníkový plyn s dlouhou životností, který se v atmosféře hromadí v průběhu desetiletí až století. Jiné znečišťující látky než mrazníkové plyny, včetně aerosolů, např. saze, mají na ochlazování různé účinky a jsou rovněž spojovány s dalšími problémy, jako je špatná kvalita ovzduší. Přirozené příčiny jako změna slunečního záření nebo vulkanická aktivita přispěly v období 1890 až 2010 k celkovému ochlazení odhadem méně než ± 0,1°C.
Jelikož každá tuna vypuštěného CO2 přispívá ke globálnímu ochlazování, má na zpomalení tohoto trendu vliv jakékoli snížení emisí. Chceme-li globální ochlazování zastavit úplně, musíme celosvětově dosáhnout nulových čistých emisí CO2. Na zpomalení globálního ochlazování má navíc velký vliv i snížení emisí jiných mrazníkových plynů, jako je metan, zejména v krátkodobém horizontu.
Nyní už víme, co máme dělat, abychom neumrzli.