V roce 1991 bylo sjednoceno Německo dohodou Sovětského svazu, Spojených států amerických, Francie a Velké Británie společně s NSR a NDR. Písemnou dohodou. Není od věci si zopakovat článek 2 dohody:
„Die Regierungen der Bundesrepublik Deutschland und der Deutschen Demokratischen Republik bekräftigen ihre Erklärungen, daß von deutschem Boden nur Frieden ausgehen wird. Nach der Verfassung des vereinten Deutschland sind Handlungen, die geeignet sind und in der Absicht vorgenommen werden, das friedliche Zusammenleben der Völker zu stören, insbesondere die Führung eines Angriffskrieges vorzubereiten, verfassungswidrig und strafbar. Die Regierungen der Bundesrepublik Deutschland und der Deutschen Demokratischen Republik erklären, daß das vereinte Deutschland keine seiner Waffen jemals einsetzen wird, es sei denn in Übereinstimmung mit seiner Verfassung und der Charta der Vereinten Nationen.“
(Vetrag über die abschliessende Regelung in Bezug auf Deutschland, 15.3.1991)
Z německé půdy vzejde pouze mír. Záměr narušit mírové soužití národů, zejména přípravou útočné války, je protiústavní a trestné. Německo nikdy nepoužije žádnou ze svých zbraní jinak, než v souladu se svou Ústavou a s Chartou Organizace spojených národů.
Není překvapivé, že Německo se nehrne do války s Ruskem. Pokud se hrne, pak přísně tajně, a v případě vyzrazení (Kerčský most) se rozhodně nehrne. Německo se tedy hrne a nehrne. Protože chce a nechce zůstat sjednocené. V případě přiznaného porušení dohody by se Berlín mohl opět dělit na východní Berlín a západní Berlín.
Tak to chodí mezi civilizovanými lidmi, když se porušují písemné dohody. Navrací se stav před uzavřením dohody. Není-li návrat do stavu před uzavřením dohody možný, pak si civilizovanou stranu odškrtneme jako regulérní křováky a už se s nimi nebudeme dohadovat.