Národní pedagogicý institut (NPI) je přímo řízenou organizací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a mj. vytváří rámcové vzdělávací programy (RVP). V nově revidovaném RVP pro dějepis NPI navrhuje, aby obecné historické problémy „velkých” politických dějin byly ve výuce dějepisu doplňovány tématy z regionálních či kulturních dějin, dějin každodennosti, menšin, mentalit, genderu. V metodickém materiálu CAS-DEJ-001-ZV9-012 NPI navrhuje, aby se žák v rámci výuky dějepisu seznámil „s tématem sociální nerovnosti, společenských rolí mužů a žen, pohlaví a genderu v dějinách“, přičemž výuka dějepisu bude úspěšná, když žák –
– „rozumí současným sociálním a genderovým rozdílům (např. co mohou nebo naopak nemohou dělat příslušníci LGBTQ+ komunity, co společnost očekává od mužů a žen, jaké podoby může mít současná rodina)“,
– „sám nebo s dopomocí rekonstruuje a popíše pojetí společenských rolí mužů a žen, případně LGBTQ+ komunity ve vybraných situacích v minulosti“
(NPI: Vzdělávací oblast CAS-DEJ-001-ZV9-012)
Představme si průměrnou třídu průměrné základní školy v průměrném městě, kterou navštěvuje průměrné množství islamistických dětí. Představme si učitele (učitelky budou nejspíše nepřípustné), jak v této průměrné třídě vykládá o LGBTQ+. V okamžiku, kdy učitel popíše gender Alláha, v průměrné třídě to zašumí. Několik žáků zaloví v aktovce a vytáhne nůž. Po otázce učitele, zda žáci rozumějí současným sociálním a genderovým rozdílům a zda dokáží rekonstruovat a popsat pojetí společenských rolí mužů a žen, se ozve výhrůžné mručení.
Nepřekvapivě se začnou psát nové „velké“ politické dějiny.