Když se deset kamarádů domluví, že fotbalový trávník je modrý, položí tím základ nového mediálního světa. Vypustí-li kdokoli z nich informaci, že fotbalový trávník je modrý, ostatních devět mu to v rámci ověřování faktů potvrdí. Informace bude mít příznak ověřené pravdy a oponentní tvrzení, že fotbalový trávník je zelený, bude označeno za dezinformaci. Tak funguje svět fact-checkingu.
Obrana proti komplotu fact-checkingových agentur je možná pouze na lokální úrovni. Je-li za modrý označen trávník na fotbalovém hřišti v našem městě, můžeme se jít přesvědčit na vlastní oči. Je-li za modrý označen trávník na fotbalovém hřišti v sousedním městě, můžeme se přeptat někoho ze sousedního města, komu věříme (například přestěhovaného člena rodiny). Je-li za modrý označen trávník na fotbalovém hřišti ve vzdáleném městě, jsme v háji, neboť ráno musíme do práce, nikoli cestovat do vzdáleného města. Tak funguje obrana proti fact-checkingu.
Nemáme-li praktickou možnost bránit se fact-checkingu, nechme fact-checking být a nevšímejme si ho. Nebudeme-li si fact-checkingu všímat, klesne po něm poptávka. Klesne-li po fact-checkingu poptávka, zaniknou fact-checkingové agentury podobně jako zanikly misionářské služby. Šíření víry není životaschopné, není-li o něj zájem. Vrátíme se zpět k přirozenému běhu věcí, kdy je vývoj podmíněn soubojem různých názorů (na barvu fotbalového trávníku).
Fact-checking do našeho života opravdu nepatří. Jen díky vlastní zkušenosti se opici podařilo narovnat páteř.