Do vyhlášky Ministerstva školství přibude nová příloha se vzorem vysvědčení pro žáky základních škol. Příloha bude naštěstí nepovinná, takže se jí základní školy nemusejí řídit a ponechat si staletími osvědčený známkový systém od „biče“ po „kuli“. Už první náhled na nový vzor vysvědčení budí rozpaky.
Skládá se ze tří listů, tj. šesti stran. Po titulní administrativní stránce následuje stránka, věnovaná chování žáka či žákyně ve třech kategoriích: chování ve vztahu k sobě, chování ve vztahu k druhým a chování při učení. Místo ohodnocení, jak dítě zvládlo učební látku, budeme přednostně hodnotit, jestli dítě rozezná vhodné a nevhodné chování, jestli dítě přispívá k vytváření bezpečného prostředí, či zda dítě pracuje s různými zdroji informací.
Až na další stránce následuje hodnocení jednotlivých teoretických předmětů ve čtyřech stupních J (Ještě neosvojeno), Č (Částečně osvojeno), T (Téměř osvojeno) a Ú (Úplně osvojeno), přičemž dítě jistě pocítí úlevu, až bude rodičům místo „mám kuli“ sdělovat „ještě jsem si to neosvojilo“.
Následuje stránka hodnocení výchovných předmětů a nakonec stránka sebehodnocení žáka/žákyně.
K čemu tento způsob vysvědčení směřuje, je nasnadě. Až si dítě bude v dospělosti sjednávat se zaměstnavatelem mzdový výměr, místo trapného zamlčování kulí bude dítě připraveno sdělit:
Umím perfektně rozeznat vhodné a nevhodné chování, umím bezvadně přispívat k vytváření bezpečného prostředí, obratně umím pracovat s různými zdroji informací a tu a tam jsem si něco osvojilo.
To je přesně to, co zaměstnavatel potřebuje slyšet.
Já 3 z chování (1962). Po té Ing. (1978). Hodnocení nepomáhá.