Řeč nám byla dána, abychom si navzájem rozuměli. Mozek nám byl dán, abychom si vzájemné porozumění znemožnili.
Například ochodní přátelé Jeffry Epsteina mluví o pizze, párcích v rohlíku a ořechové omáčce, ale nejdou spolu na pracovní oběd. Český vládní kabinet mluví o obstání v konkurenci dalších vyspělých zemí a o dlouhodobém zajištění bezpečné existence a stále rostoucí životní úrovni svých občanů, ale naši konkurenceschopnost ničí a životní úroveň nám snižuje, a to nejen krátkodobě. Řeči se vedou a mozek je obrací v nesrozumitelné žvatlání. Máme dvě možnosti: buď posílit význam řeči, nebo oslabit význam mozku.
Posílení významu řeči má dvě fáze. V první fázi na náměstích zbouráme kašny a morové sloupy a místo nich vztyčíme pranýře, tj. kůly, určené k provádění výkonu sociálně zneucťujících a veřejně zostuzujících trestů. V druhé fázi budou ke kůlům přivázáni epsteinovci nebo fialovci a trest určí národ. Epsteinovci mohou být krmeni pizzou, hot dogy a ořechovou omáčkou, co se do nich vejde i nevejde. Fialovci moho být vystaveni konkurenci holubů, kdo to umí posrat víc. Je jisté, že si obě skupiny dají příště pozor na svoji řeč.
Oslabení významu mozku má jen jednu fázi, zato fázi nevratnou. Známe ji z každodenního života – je o předefinování významu slov: jeden říká mír a myslí přitom na válku (licence V.Merty). Původní význam slov je potlačen a nahrazen odlišným významem. Odlišný význam je opakován tak dlouho, až uvízne jako vápno na duši (licence K.Kryla). Mozek funguje dál, ale synapse vytvářejí odlišná spojení. Přestáváme se bránit nelogičnostem. Epsteinovci i fialovci jsou naši dobří hoši.
Druhý způsob, jak si navzájem porozumět, je vhodnější z jednoho prostého důvodu: Jak si vypěstujeme odlišné vnímání slov, budeme se umět pohybovat synchronizovaně jako holubi v hejnu. Je dokonce šance, že velikost našeho mozku se tomu přizpůsobí.