Kdy nám dojde humor ? Až se když se politik převlékne za kašpárka ? Nebo až když se kašpárek převlékne za politika ? Zajděme si pro odpověď do podsvětí (ne nutně do tmy či do šera).
Kriminální svět si vede skvěle, jsou-li politici za kašpárky. Svým vlivem se proto snaží, aby se co nejvíce politiků převléklo za kašpárky. Kriminálnímu světu humor nikdy nedojde. Kašpárkovských garderob je dostatek a ochotných je rovněž dostatek. Kdyby to bylo naopak a kašpárci se převékali za politiky, mohl by v podsvětí humor dojít. Jak známo, povoláním kašpárek je tu od toho, aby komentoval děj, neboť vidí králům a panstvu až do žaludku. Vidět v podsvětí někomu do žaludku je vstupenkou do trvalé tmy, a to veškerý humor končí.
A jak je to u nás, obyčejných poctivců ?
Máme rádi humor, rádi se smějeme, když jde humor od srdce. Pokud je povoláním kašpárek politikem (příkladně Kalousek nebo Zeman), jsme vděční za to, že se převlékli. S nimi nám humor nikdy nedojde. Je-li to naopak a politik se stal kašpárkem, humor se stává štiplavým a radost nám nedělá. Navíc bývá takový humor ve finále na náš účet. A pak nám humor dojde.
Jak je vidět, záleží na tom, zda jsme nebo nejsme kriminálníky. Kdybychom si o sobě mysleli, že jsme poctiví, z omylu nás vyvede to, komu se smějeme.